ÚSTAVA STATU TEXAS (1876)

 Previous  Next

Článek III.

Odbor zákonodárný.

Oddělení 1. Zákonodárná moc tohoto státu má býti svěřena senátu a domu zástupců, které společně mají se zváti „Zákonodárstvo státu Texas“.

Odd. 2. Senát má skládati se z třiceti a jednoho člena a nemá nikdy býti zvětšen nad tento počet. Dům zástupců má skládati se z devadesáti tří členů až do prvního podělení po přijetí této ústavy, kdež aneb při kterémkoli podělení budoucím, počet zástupců může býti zvýšen zákonodárstvem podlé poměrů ne více nežli jeden zástupce na každých patnácte tisíc obyvatelů, předpokládaje, že počet zástupců nikdy nebude přesahovati jedno sto a padesát.

Odd. 3. Senátoři mají se voliti oprávněnými voliči na dobu čtyřech roků; avšak nový senát má býti zvolen po každém podělení, a senátoři zvolení po každém podělení mají losem roztříditi se na dvě třídy. Místa senátorů první třídy mají se uprázdniti po uplynutí prvních dvou roků, a ta senátorů druhé třídy po uplynutí čtyřech roků, tak že polovina senátorů bude volena každé dva roky od této doby.

Odd. 4. Členové dcmu zástupců mají býti voleni oprávněnými voliči a jich doba úřadování má býti dva roky ode dne jich zvolení.

Odd. 5. Zákonodárstvo sejde se každé dva roky v takové době, jak bude zákonem ustanoveno, a v jiné době, když jest svoláno guvernérem.

Odd. 6. Žádná osoba nebudiž senátorem, leda by byla občanem Soustátí, a v době svolení svého oprávněným voličem tohoto státu, a má býti obyvatelem tohoto státu, a má býti pět roků nejblíže předcházejících jeho zvolení, a poslední rok doby té obyvatelem okresku za nějž byl zvolen, a musí býti nejméně šestmecitma robů stár.

Odd. 7. Žádná osoba nebudiž zástupcem, leda by byla občanem Soustátí, a v době volení svého oprávněným voličem tohoto státu, a má býti obyvatelem tohoto státu dva roky nejblíže předcházející její zvolení, z nichž poslední rok musí býti obyvatelem okresku za nějž by zvolena byla, a musí míti stáří jedenmecitma rokův.

Odd. 8. Každá sněmovna má býti soudcem nad oprávněností a zvolením svých vlastních členů; avšak o pochybných volbách má se rozhodo váti takovým spůsobem jak se zákonem ustanoví.

Odd. 9. Senát má na počátku a ukončení každého zasedání a v jiné takové doby, kdyby za dobré uznal, zvoliti jednoho za předsedu pro tu dobu, který by vykonával povinnosti náměstka guvernérova v některém případu, kde by úředník tento byl nepřítomen neb neschopen, a kdekoli by řečený úřad náměstka guvernérova byl uprázdněn. Dům zástupců má, když 6e prvně sejde, sorganisovati se dočasně a pak přistoupiti k volbě předsedy (mluvčího) ze svých vlastních členů ; a každá sněmovna má zvoliti si své ostatní úřadníky.

Odd. 10. Dvě třetiny každé sněmovny mají tvořiti dostatečný počet k vykonávání prací, avšak menší počet může se odročoyati den se dne a vynutiti přítomnost nepřítomných členů, takovým spůsobem a pod takovými pokutami, jak každá sněmovna ustanoví.

Odd. II. Každá sněmovna může ustanoviti si pravidla svého řízení, trestati Členy za nepořádné se chování, při souhlasu dvou třetin vyvrhnouti člena, avšak ne podruhé pro týž přestupek.

Odd. 12. Každá sněmovna má držeti zápisní denník svých jednání a uveřejňovati jej; a ano i ne od členů obou sněmoven na každou otázku mají po žádosti kterýchkoli třech členů přítomných zanešeny býti do zápisků.

Odd. 13. Když nastane uprázdnění v kterékoli sněmovně, guvernér neb osoba vykonávající moc guvernéra, má vydati volební vyznání ku vyplnění takového uprázdnění, a kdyby guvernér opomenul vydati volební vyzvání ku vyplnění některého takového uprázdnění během dvaceti dnů po jeho udání, tu zapisující úřadník okresku, v němž by se bylo takové uprázdnění událo, má býti oprávněn naříditi volbu k tomu účelu.

Odd. 14. Senátoři a zástupci mají, vyjma případy zrády, některého zločinu, neb porušení pokoje, býti sproštěni zatčení po čas zasedání zákonodárstva, a na cestě do i z něho, dovoluje jeden den na každých dvacet mil, který by byl takový clen vzdálen od místa, v němž se zákonodárství schází.

Odd. 15. Každá sněmovna smí trestati uvězněním po čas svého zasedaní kteroukoli osobu neb člena pro neuctivé neb nepořádné chovaní se v její přítomnosti, neb pro překažení jí v její jednáních; předpokládá,je^ že takové uvěznění nemá v nižádném případu presahovati dobu osm a čtyřiceti hodin.

Odd. 16. Zasedání obou sněmoven mají bytí veřejná, vyjma senátu, když jest v zasedání výkonném.

Odd. 17. Žádná sněmovna nemá bez souhlasu druhé odroči se na déle nežli tři dny, 'aniž na jiné místo nežli to, kde zákonodárstvo zasedá.

Odd. 18. Žádný Senátor ani zástupce nemá za doby lhůty, pro níž by byl zvolen, býti volitelným do jakéhokoli občanského úřadu výnosného pod tímto státem, který by byl utvořen, aneb jehož služné bylo by zvýšeno bývalo během takové lhůty; žádný člen žádné sněmovny nemá za dobu lhůty, pro níž je zvolen, býti zvolitelným do jakéhokoliv úřadu neb místa, do něhož děje se usazování celkem neb částí některou větví zákonodárstva; a žádný člen žádné sněmovny nemá hlasovati pro kteréhokoli jiného člena do kteréhokoli úřadu, který by se obsazoval hlasováním zákonodárstva, vyjma v případech takových, o nichž jest v této ústavě opatření učiněno. Aniž má kterýkoli člen zákonodárstva míti účastenství buď přímého neb nepřímého, v některé smlouvě se státem neb některým jefro okresem, povoleného zákonem přijatým během lhůty, pro níž on by byl zvolen.

Odd. 19. Nižádný sudí od žádného soudu, tajemník státní, vrchní zástupce, písař některého soudu zspisovacího, aneb některá osoba, držící výnosnou službu pod Soustátím neb pod tímto státem, neb pod jinou vládou, nemá za dobu trvání lhůty, pro níž byl zvolen lieb ustanoven, býti volitelným do zákonodárstva.

Odd. 20. Nižádná osoba, která, kdykoliv bývala by výběrčím daní, neb které by jinak byly kdy svěřeny obecné peníze nemá býti volitelná do zákonodárství, aneb do jakéhokoli úřadu výnosného neb čestného pod vládou státu, pokud by nebyla obdržela propuštění na obnos takových vybírek, aneb na veškeré obecné peníze, které by jí byly svěřeny bývaly.

Odd. 21. Nižádný člen nebudiž stíhán na žádném jiném místě za slova pronešena při debatě v kterékoli sněmovně.

Odd. 22. Clen, který by měl osobní ueb soukromý zájem v některém ustanovení neb návrhu přednešeném neb předloženém před zákonodárstvo, má wložiti skutek ten sněmovně, jejíž jest údem a nemá o něm hlasovati.

Odd. 23. Kdyžby některý zástupce neb senátor přesídlil obydlí své z okresu, za nějž byl zvolen, tu úřad jeho stane se uprázdněným, a uprázdnění takové má se vyplniti, jak předepsáno jest v oddělení 13. tohoto článku.

Odd. 24. Členové zákonodárstva mají obdržeti z obecné pokladny takovou náhradu za své služby, jaká by čas od času byla zákonem ustanovena, nepřesahujíc 5 doll. denně pro každých prvních šedesáte dnů zasedání každého ; a po té nepřesahuje dva dollary na den pro zbytek zasedání, vyjma první zasedání držané po přijetí této ústavy, kde mohou dostati nejvíce po pěti dollarech denně na devadesáte dní, a po tě nejvíce dva dollary denně za ostatní zasedání. Mimo tento plat denní členové obou sněmoven jsou oprávněni k mílovnému na cestu do sídla vlády a zpět, kteréžto mílovné nemá přesahovat pět dolllarů za každých dvacet pět mil, počítaje vzdálenost dle nejbližší a nejpřímější cesty pozemní bez ohledu na dráhy neb vodní cesty ; a účetník státní má připravit! a zachovávati tabulku vzdáleností ku každému sídlu okresnímu nynějšímu neb v budoucnosti ustanovenému, a dle této tabulky mílovné každému členu má býti vyplaceno. Avšak žádný člen nebudiž oprávněn k mílovnému pro některé zvláštní zasedání, které by se svolalo během jednoho dne po odročení zasedání pravidelně svolaného.

Odd. 25. Stát budiž rozdělen na senatorialní kraje souvislého území podlé poctu oprávněných voličů co nej věrněji možno, a každý kraj budiž oprávněn zvoliti jednoho senátora, a jednotlivý žádný okres není oprávněn k více než jednomu senátoru.

Odd. 26. Členové zástupitelstva mají býti roztříděni mezi jednotlivé okresy podle počtu obyvatelstva v nich, co možno neji věrněji, dle rozpočtu obdrženého rozdělením obyvatelstva státu, docíleného nej novějším sčítáním Soustátí, počtem členů, z nichž skládá se zastupitelstvo; předpokládaje, že kdykoli jednotlivý okres měl by dostatečný počet obyvatelů, by tím byl oprávněn k jednomu zástupci, má tento okres býti ustanoven co zvláštní zástupitelský kraj, a když dva neb tři okresy musí se složití, aby vydaly potřebný počet obyvatelstva k zastupování, takové okresy mají býti spolu sloučeuy; a když by některý okres měl více než potřebného obyvatelstva, jež by jej opravňovalo k jednomu neb více zástupcům, taký zástupce neb tací zástupci přidají se tomuto okresu, a přebytek obyvatelstva pak připočítá se k jinému okresu za účelem zastoupení, pokud tento s ním jest souvislý.

Odd. 27. Volby senátorů a zástupců buďtež všeobecné po celém státu a buďtež řízeny zákonem.

Odd. 28. Zákonodársví v prvním svém zasedání po uveřejnění každého spolkového desítiletého sčítání obyvatelstva roztříditi stát na senatorialní a zástupitelské kraje, v souhlasn s ústa noveními oddělení 25 a 26 tohoto článku ; a do nej bližšího desítiletého sčítání obyvatelstva, když první roztřídění bylo zákonodárstvem učiněno, stát budiž a tímto jest rozdělen na senatorialní a zástupitelské kraje, jak ustanoveno nařízením sjezdu o 'tom to předmětu.

Sněmovní rád.

Odd. 29. Uvozující sloka všech zákonů budiž: „Budiž uzavřeno zákonodárstvím státu Texas“.

Odd. 30. Žádny zákon nebudiž přijat leda po návrhu, a žádnv návrh nebudiž tak doplněn při přijímání svém v kterékoli sněmovně, aby její původní účel byl změněn.

Odd. 31. Návrhy mohou původu míti v kterékoli sněmovně, a když sněmovnou tou byly přijaty, mohou býti doplněny, změněny neb zavrženy v druhé.

Odd. 32. Žádný návrh nemá nabyti platnost zákona, pokud nebyl čten ve třech rozličných dnech v každé sněmovně a a nebylo povoleno svobodné o něm rokování ; avšak v případech nutné obecné potřebné potřeby (kteráž potřeba' má býti udána v proslovu neb v znění návrhu toho) čtyři pětiny sněmovny, v níž o návrhu se jedná, mohou zrušiti toto pravidlo, když bylo se hlasovalo o zrušení tom s „ano“ neb „ne“ a zanešeno bylo do zápisků.

Odd. 33. Všechny návrhy o vybírání daní mají míti původu svého v domě zástupců, avšak senát může doplniti neb zavrhnouti je jako jiné návrhy.

Odd. 34. Když bylo o návrhu porokováno a byl zavržen kterou koli sněmovnou zákonodárství, nemá žádný návrh obsahující tutéž podstatu býti přijat za zákon během téhož zasedání. Když bylo jednáno o usnešení nějakém a bylo zavrženo, nemůže více býti přijato v tom samém zasedání usnešení obsahující tutéz podstatu.

Odd. 35. Žádný návrh (vyjma všeobecné návrhy peníze vykazující, které by zasahovaly rozličné předměty a účty, proněž a k vůli nimž peníze se vykazují,) nemá obsahovati více nežli jeden předmět, který budiž vyjádřen v ohlavení jeho. Avšak když by některý předmět byl obsažen .v návrhu, který by nebyl obsažen v ohlavení toho návrhu, návrh takový jest neplatný jen potud, pokud se týká obsahu nezahrnutého v ohlavení návrhu.

Odd. 36. Nižádný zákon nemá býti obnoven neb doplněn odkázáním k jeho ohlavení ; nýbrž v případu takovém návrh obnovený, aneb oddělení doplněno býti mající musí se znovu navrhnonti a v celé délce své u veřej niti.

Odd. 37. Nižádný návrh nebudiž uvažován, leda by byl dříve odkázán výboru a ním předložen ; a nižádný návrh nebudiž přijat, který by nebyl dříve podán ‘a odkázán výboru a ním předložen . nejméně tři ,dny před konečným odročením zákonodárství.

Odd. 38. Předsedající úřadník každé sněmovny má u přítomnosti sněmovny, jíž zasedá, podpisovati všecky návrhy a společná usnesení přijatá zákonodárstvím, když byla jejich ohlavení veřejně před podepsáním jich přečtena ; a udalé podepsání budiž zaneseno do zápisků.

Odd. 39. Nižádný zákon přijatý zákonodárstvím, vyjma všeobecný návrh odkazující peníze, nemá vejiti v platnost neb aníti moci, leda až v devadesáti dnech po odročení zasedání, v němž hyl přijat, leda v případu nutné potřeby, kterážto potřeba musí býti vyjádřena v proslovu neb vey znění návrhu zákona toho, kde zákonodárství má dvěma třetinami hlasů všech členů do každé sněmovny, zvolených naříditi jinako ; řečené hlasování má býti s „anou a „ne“ a zanešeno do zápisků.

Odd. 40. Když zákonodárství sešlo by se ku zvláštnímu zasedáni, nemá v něm díti se nižádné zákonodárstvo o předmětech jiných, nežli těch vyznačených v provolání guvernéra zasedání toto svolávajícím, aneb od guvernéra jim předložených, a nižádné zasedání takové nemá míti delšího trvání, nežli třicet dní.

Odd. 41. Ve všech volbách senátu neb zastupitelstva společných neb oddělených, má se Masování díti živým hlasem, vyjma při volení jicl¿ ůřadníků.

Požadavky a obmezeni.

Odd. 42. Zákonodárství má přijímati takové zákony, kterých jest třeba ku do života uvedení všech ustanovení této ústavy.

Odd. 43. První zasedání zákonodárství pod touto ústavou má se postarati o přehlednuti, vepsání a uveřejnění zákonů civilních i kriminálních; a podobné přehlédnutí, vypsání a uveřejněnmůže se díti každých následujících deset roků; předpokládaje, že při uznávání a vykonávání toho přehlednutí a opravení zákonodárství nemá býti obmezováno odděleními 35 a 36 tohoto článku.

Odd. 44. Zákonodárství ustanbviž zákonem platy všech úřadníků, sluhů, jednatelů a veřejných kontraktorů, o nichž není ustanoveno v této ústavě, avšak nemá povoliti zvláštní platy kterémukoli úředníku, jednateli, sluhovi, neb veřejnému kontraktorů, když taková obecná služba byla vykonána aneb smlouva uzavřína na její vykonávání; aniž má povoliti jakýkoliv obnos peněžitý pokladny státní, výkazem neb jiným spůsobem, kterémukoli jednotvei, na požadavek skutečný neb předstíraný, když nebylo o týž postaráno zákonem dříve stávajícím; aniž má zaneprazdňovati kohokoli ve jménu státu, leda po splnomocnění dříve stávajího zá koná.

Odd. 45. Moc změniti místo přelíčení ve přícli civilních neb kriminálních má spočívati v soudních dvorech, aby užívaly jí takovým spůsobem, jak by se zákonem ustanovilo; a zákonodárstvi má přijmou ti zákony k tomu účelu.

Odd. 46. Zákonodárství má při svém prvním zasedání popřijetí této ústavy přijmouti důkladné zákony o poběhlících.

Odd. 47. Zákonodárství má přijímatí zákony žapovídající zařizování loterií a podniků výherních v tomto státu, jakož i prodávání listků do loterií, výherních podniků a jiných podobných na základě loterní zásady, stávajících aneb zařizovaných v jiných stá těch.

Odd. 48. Zákonodárství nemá míti právo vybírati daně aneb ukládati břemena na lid, leda k tomu účelu, aby získalo pšijmů dostatečných pro hospodárné spravování vlády, v čemž mohou býti obsaženy následující účele: Placení všech úroků z upsaného dluhu státního; Stavění a opravování vežejných budov; Ve prospěch umořující zálohy, která nemá býti větší, nežli dvě procenta obecného dluhu, a pro splácení nynějšího běžného dluhu státního v to po čítaje dospělé úpisy, k jichž splácení umořující záloha nestačí; Vydržování obecných škol, v což jsou zahrnuty koleje a university státem zařízené; jakož i vydržování a podporování rolnické a řemeslnické koleje texanské; Placení nákladu na ukládání a vybírání daní, a vyplácení všech úřadniků, jednatelů a najatců státní zprávy, a všech nahodilých výloh s tím spojených; Podporování ústavů pro slepce, hluchoněmé, pomatené, pro státní pohřebiště a veřejné slátní pozemky; Vymáhání pravidlování karantény ua březích Texasu; Hájení hranic státu.

Odd. 49. Nižádný dluh nemá býti utvořen od státu neb ve prospěch jeho, leda k zásobení nahodilých nedostatků v příjmech z daní, k odražení vpádu, k potlačení vzbouření, k hájení státu ve válce, neb k placení stávajících dluhů, a dluh utvořený k zaopatření nedostatků při daních nemá nikdy překročí ti průrněr v nižádné době dvě stě tisíc dolarů.

Odd. 50. Zákonodárství neum míti nižádnou moc dávati neb půjčovati, aneb zplnomocňovati dávání neb půjčování úvěru stát ního ve prospěch nějaké osoby, společnosti, korporace, ať obecné neb jiné, aneb uvázati úvěr státní jakýmkoli jen spůsobem na zaplacení povinností, nynějších neb budoucích, jakéhokoli jednotlivce, spolku neb shromáždění jednotlivců, obecné neb jakékolijiné korporace.

Odd. 51. Zákonodárství nemá žádné moci učiniti nějaký dar, neb splnomocniti dělení daru z obecných peněz nějakému jednotlivci, spolku jednotlivců, obecné, nebjakékoli jiné korporaci předpokládaje, že toto nemá se vykládati tak, aby zabraňovalo se udělení pomoci v případě obecné nějaké shody.

Odd. 52. Zákonodárství nemá míti nižádné moci splnomocfíovati některý okres, obec neb jiné politické těleso, neb pod-odíl státu k propůjčení svého úvěru neb věnování obecných pěně neb cenné věcP na podporu některého jednotlivce, spolku neb tělesa některého; aneb ku súčastnění se co akcionáře, při takovém tělesu, neb společnosti.

Odd. 53. Zákonodárství nemá míti moc darovati neb spinomocňovati nějaký okres neb obecní úřad k darování nějakého zvláštního platu, služného neb náhrady nějakému obecnému úřadníku, jednotlivci, sluhovi neb kontraktoru, když služby už jsou vykonané, aneb smlonva uzavřína a vykonánav celku neb v části; auiž splatiti neb splnomocniti splacení nějakého nároku zvednutého proti některému okresu neb obci ve státu, pod jakoukoli smlouvou neb shodou, bez splnomocnění zákonitého.

Odd. 54. Zákonodárství nemá máti. moci propustiti neb odciziti nějaký závazek držaný státem naproti nějaké železnici, neb nějakým spůsobem změniti znění neb smysl, aneb přijmouti nějaký zákon jej vykládající; nýbrž tentýž má býti vymožený v souhlasu s původním zněním, dle něhož byl získán.

Odd. 55. Zákonodárství nemá nižádné moci propustiti neb vymořiti, aneb splnomocniti propuštění neb vymoření v celku neb z části zadlužení, povinnost neb závazek nějakého tělesa aneb jednotlivce naproti státu tomuto, aneb naproti některému okresu neb jinému obecnímu těl'esu v něm.

Odd. 56. Zákonodárství nemá, leda pokud jinak ustanoveno v této ústavě, přijímati nějaký místní neb zvláštní zákon, který by oprávňoval:

Zakládání, rozšiřování neb obmezování závazků.

Pravidlování záležitosti okresů, měst, obcí, ward neb školního okresku.

Měnění jmen osob neb míst; měnění místa přelíčení v civilních neb kriminálních přích.

Opravňování k vykládání, otevírání, ménění neb udržování silnic, cest obecných, ulic a uliček.

Ohledně přívozů a mostů, aneb inkorporování přívozných a mostních společností, vyjma pro stavění mostů přes proudy, které tvoří hranice mezi tímto a některým jiným státem.

Vyklízení cest, náměstí, ulic a uliček.

Ohledně pohřebišt. hřbitovů anebo obecných pozemků nepatřicích státu.

Opravňování k přijímání za své a zákonité uznání dítek.

Umísťování a měnění sídel okresních.

Inkorporování měst, obcí neb vesnic, neb měnění jich charterů.

Pro zahájení a vedení voleb, anebo ustanovení a měnění míst hlasovacích.

Udílení rozvodů.

Tvoření úřadů neb předpisování mocí a povinstí úřadníků v Měnění zákona v postup neb následnictví, okresích, městech, městysech, volebních neb školních okresích.

Pravidlování vykonávání právomocnosti neb měnění pravidel důkazů v některém soudním řízení, neb zkoumání před soudy, smírčími sudími, šerifi, komisary, rozhodčími a jinými stolicemi, aneb zřizováni neb měnění spůsobů vybíraní daní aneb vymáhání rozsudků, aneb předoisování následků soudních prodejů nemovitého majetku.

Pravidlování platů aneb rozšiřování mocí a povinností městských radních, sudí smírčích, městských úřadů aneb konstablů.

Pravidlování řízení obecných škol, stavění neb spravování b dov okolních, a zavedení peněz pro takové úřady.

Ustanovení ceny úroků.

Tykání se majetku nedospělých neb osob občanského práva zbavených.

Narovnání pokut, trestů a ztrát, a nahrazování peněz záko nitě placených do pokladny.

Vyjímání majetku z placení daně.

Pravidlování práce, obchodu, dolování a výroby.

Prohlašování některé jmenované osoby za dospělou.

Prodlužování doby pro uložení neb vybírání daní, neb jinak odpouštění některému asesoru neb výběrčímu daní poyinnosti jeho úřadní, neb jeho záruky od závazku.

Dávání platnosti neúplným formálně neb neplatným závětím neb deedům.

Povolávání neb sestavování velkých neb malých porot.

Pro obmezení občanských neb kriminálních řízení.

Pro inkorporaci železnic neb jiných děl vniterních oprav.

A ve všech jiných případech, kde obecný zákon může se použiti, nesmí býtí učiněn zákon zvláštuí neb místní; předpokládaje že nic v tomto obsaženého nebude vykládáno v ten smysl, aby to zapovídalo zákonodárstvu přijímati zákony zvláštní pro zacho ování zvěřiny a ryb tohoto státu v jiných místnostech.

Odd. 57. Nižádný místní neb zvláštní zákon nemá býti při jat, leda by se dala zpráva o úmyslu toho, že bude o to žádáno, uveřejmti v místností, kde záležitost ta neb věc, jíž se to týkatj má, se nalézá, kterážto zpráva má podati obsah zamýšleného zákona, a má býti uveřejněna nejméně třicet dní dříve před zadáním takového návrhu před zákonodorstvo a spůsobem takovým, jak zákon předepíše. Důkaz o takové zprávě, že byla totiž uveřejněná, má se podati zákonodárstvu prvé nežli by se takový návrh přijal.

Odd 58. Zákonodárství má držeti svá sezení v městě Austin, kteréž jest tímto prohlášeno za sídlo vlády.